Reportáž z 3. celoevropského setkání zastupitelů hnutí komunitou podporovaného zemědělství (KPZ)

15.11.2016 23:07

V Ostravě proběhlo 3. celoevropské setkání zastupitelů KPZ (komunitou podporovaného zemědělství). Sešlo se na 150 účastníků z 25 evropských zemí, především aktivisti, kteří na různých úrovních usilují o rozvoj KPZ komunit a hnutí. V nebývalé míře byly zastoupeni i samotní zemědělci, kteří jsou součástí KPZ komunit. Jak ti, jejichž rodiny hospodaří na tom samém pozemku až 500 let, tak i ti, kteří se rozhodli pěstovat nyní, ale nemají zatím vůbec žádné zkušenosti. Zúčastnili se i členové KPZ komunit (spotřebitelé) a také výzkumníci.

Převzít kontrolu nad výrobou a distribucí potravin

První KPZ systém a komunita byla založena v Japonsku v polovině šedesátých let pod názvem Teikei, jako reakce na místní ekologickou nehodu. Od té doby se KPZ systém šíří po celém světě a Evropa není výjimkou. Od posledního celoevropského setkání hnutí KPZ (http://a2larm.cz/2014/04/video-komunitou-podporovane-zemedelstvi/) ve Francii uplynuly již tři roky a evropské KPZ hnutí zaznamenalo významný pokrok. Především rozšířilo své řady a formulovalo si hodnoty a cíle. Dnes je do tohoto hnutí zapojeno kolem jednoho milionu lidí po celé evropě a toto číslo stále rychle roste. V české republice se hnutí významněji rozvíjí od roku 2011, kdy byla založena důležitá KPZ komunita KOMPOT. KPZ komunity se šíří kromě Prahy zejména v Českých Budějovicích, Brně a Ostravě - kde Urgenci (pod jehož hlavičkou se Evropské KPZ hnutí organizuje), Pro Bio Liga a Ekumenická akademie společnými silami uspořádali další setkání.

Proč tvořit a šířit alternativy?

Podle simulace vypracované pro FEMA (Federal emergency management agency) a DHS (Department of Homeland Security) zveřejněné v roce 2015 s názvem „Food chain reaction“, vyplývá, že mezi lety 2020 a 2030 dojde ke globální krizi a společenským nepokojům v důsledku potravinové krize. Simulace předvídá, že při současné zemědělské praxi a rozvoje globálního oteplování do roku 2024 stoupne cena potravin o 398% kvůli častějším neúrodám a ztrátám úrod, zapříčinéných zejména klimatickými změnami, vysokými cenami ropy a nepřehledným odezvám ze strany mezinárodních komunit. Kvůli nedostatku potravin a jejich vysokým cenám dojde k prohloubení společenské a politické nestability. Dominantním tématem budoucnosti se tak stanou potraviny, které mohou zapříčinit pád nejedné vlády a být motivem pro celonárodní konflikty, jak jsme ostatně v minulosti mohli být mnohokrát svědky. Například v případě Sýrie a Arabského jara, které má významný základ v destabilizaci zemědělských a potravinových struktur.

Není však nutné čekat na budoucí konflikty, zásadním výzvám čelíme již nyní. Velice efektivně například ztrácíme půdu, na které je možné pěstovat potraviny, vzhledem k praxi průmyslového zemědělství, založeného na ideologii intenzifikace a konkurenceschopnosti. Kvůli používání anorganických chemických hnojiv, pesticidů a herbicidů ve velkém degradujeme půdu. Další výzvou je, že ztrácíme i samotné zemědělce. Podle odhadů pro EU za dalších deset let přijdeme asi o 3,5 milionu zemědělců. Zásadním problémem je také nedostatek alternativních distribučních kanálů. Drobní zemědělci a výrobci nemají možnost dostat se k zákazníkům - spotřebitelům, protože distribučním kanálům dominuje několik obchodních řetězců, jenž za posledních dvacet let úspěšně vytlačili stovky malých obchůdků jak ve městěch, tak na vesnicích. Konkrétně v České republice se prodá až 87% potravin pouze skrze řetězce, které určují, co se bude prodávat, odkud potraviny budou pocházet a za kolik se budou prodávat a za jakých podmínek a cen se budou vykupovat od výrobců a pěstitelů. Řetězcům drobní výrobci a zejména drobní pěstitelé ovoce a zeleniny nevyhovují a v současném prostředí jen těžko hledají odbyt a cestu ke spotřebiteli a stabilitu. Řetězce vytvářejí velice pokřivené tržní prostředí jak pro výrobce, tak pro spotřebitele a prakticky neexistuje povědomí o skutečné ekonomické a společenské hodnotě potravin. Jinými slovy, žijeme ve věku odcizení od výrobně – distribučních vztahů, ztrácíme diverzitu a kontrolu nad tím co jíme a jak naše spotřební návyky degradují nejen půdu a přírodu, ale i vztahy s výrobci a jejich společenský status. Dopady jsou evidentní – proliferace obezity a srdečních onemocnění, rozvoj ekonomické a sociální nejistoty, prekarizace části společnosti, která vytváří potraviny, i která je konzumuje. Proč tedy pokračovat?

Z KPZ setkání jasně vyplynulo, že KPZ hnutí rozpoznává a reaguje na tyto a řadu dalších výzev a odmítá současnou zemědělskou destrukční praxi a chce vymanit potraviny z tržní logiky, které považuje za commons, tedy něco, co by nemělo být předmětem spekulací. Například tím, že KPZ vytváří krátké distribuční sítě, které jsou založeny na přímém vztahu mezi zemědělci a spotřebiteli, tak zemědělcům zůstává celý zisk a nekončí tak z větší části u zprostředkovatelů (řetězců), jak je jinak běžné. Spotřebitelé se navíc závazují k celoročnímu odběru a cíleně vytvářejí vztah a určitý typ závislosti na těch, kdo jim poskytuje potraviny se zárukou ekologického a lokálního původu. Jinými slovy, ze spotřebitelů se stávají spolu - aktéři, kteří sami utvářejí jak životní podmínky výrobců potravin a pěstitelů, spoluurčují krajinný ráz, ale mají kontrolu nad kvalitou toho, co jedí.

Hnutí KPZ v České republice přitom pomyslně navazuje na ty nejlepší družstevní modely, které jsme zde v minulosti měly a aktualizuje je. Ladislav Feierabend, předválečný ministr a ředitel Kooperativy napsal, že „Svépomocné družstevnictví bylo klíčovým prvkem, který umožnilo ekonomickou emancipaci československé společnosti. Ke konci 19. již bylo moderní družstevní hnutí v budoucí československé republice pevně zakořeněno. Díky němu získali malí a střední rolníci a živnostníci určitou míru nezávislosti na velkých rakouských průmyslových a úvěrových koncernech.“ Obnova družstevnictví jako společensko – ekonomického modelu fungování společnosti skrze neformální komunity a jejich sebeorganizování se opět ukazuje jako možnost emancipace a způsob, jak převzít výrobu a distribuci a vrátit ji na lokální a komunitní úroveň. Tento moment je rozpoznáván napříč hnutími nejen v Evropě a na setkání byl často skloňován.

Začlenění vyloučených

Cílem setkání bylo především rozvíjet témata, které byly formulovány již na setkáních v minulých letech, jako například agroekologie, přístup k půdě, sdílení zkušeností mezi pěstiteli a komunikace (síťování) napříč jednotlivými KPZ komunitami v národních státech a mezinárodně, výměna původních - nehybridních semínek, výzkum, vzdělávaní a osvěta, a další.

Jedním z důležitých závěrů setkání bylo vytvoření nové pracovní skupiny, která se zaměří na hledání možností cílené integrace nízkopříjmové části společnosti do systému KPZ. Hnutí KPZ tak chce svoji pozornost upřít k nejvíce vyloučeným a ohroženým, mezi které patří i uprchlíci. Ti jsou přitom využíváni jako levná pracovní síla v evropském zemědělském a potravinářském průmyslu, které je na nich do velké míry postaveno, aniž by jim byly přiznány stejná pracovní a sociální práva.

Hlavním partnerem KPZ hnutí je současné největší hnutí světa – rolnické, feministické a antikapitalistické hnutí La Via Campesina s více než 200 miliony členy po celém světě. Spolu s LVC prosazuje hnutí KPZ na lokální, národní, Evropské a světové úrovni přechod na ekologické zemědělství a rozpoznání role a společenského statusu rolníků a drobných zemědělců ve snaze o zvyšování diverzity a stabilizace důležité části společnosti. Hnutí KPZ otevřelo silné politické téma, které je komunikováno jak na úrovní národů, tak na úrovni EU skrze lobbying a aktivistický tlak.

I v našem prostředí toto téma rezonuje na politické úrovni. Jako velice progresivní se v této oblasti projevují Piráti, kteří si v tomto roce schválili nový programový bod – zemědělství, který po hodnotové stránce do velké míry vychází z deklarace potravinové suverenity formulované hnutím La Via Campesina a stali se tak bez větší pozornosti a zájmu důležitými partnery hnutí KPZ a nových sociálně - zemědělských hnutí. Na 3. celoevropském setkání KPZ byl také přítomen Ing. Aleš Jakl, garant programového bodu Zemědělství Pirátů. Právě uchopení těchto témat politickou reprezentací je nutné k tomu, aby se z tématu udržitelné, ekologické a diverzifikované výroby, alternativních distribučních kanálů a rozpoznání důležité roli výrobců a drobných zemědělců, stalo skutečné téma, na kterém může participovat mnohem větší část společnosti. Usilování o proměnu zemědělství a výrobně – distribučních sítí je nutné jak na úrovni sociálních hnutí od zdola, tak na úrovni zastupitelských, politických struktur.

Rámec hnutí

Kromě rozvoje výše zmíněných témat v pracovních skupinách bylo zřejmě nejdůležitějším bodem setkání schválení Evropské KPZ deklarace, na které pracovali národní koordinační týmy v posledním roce a půl. Tato deklarace znamená významný milník v rozvoji KPZ hnutí. Jedním s účastníků za českou republiku byl i spoluzakladatel KPZ hnutí v ČR a vedoucí Pro Bio Ligy – Jan Valeška. Vysvětlil, že „dva hlavní motivy, proč se na deklaraci začalo pracovat byly – jednak se evropské KPZ hnutí rozrostlo, je již více funkční a spolupracujeme na množství různých úrovní a přitom jsme neměli nějaký jednotný koncept, ke kterému se vztahujeme. Intuitivně všichni víme, o co jde, ale uznali jsme za vhodné vytvořit ideový rámec, který by byl shrnut v deklaraci, který by pojmenovával vize a hodnoty hnutí. A ten druhý bod, pro nás v české republice asi méně zjevný, ale na západě již potřebný – je uchopování konceptu KPZ business sektorem. To znamená, že komerční bedýnkové systémy se deklarují jako součást hnutí KPZ, ale přitom nesplňují hodnoty a cíle, které se snažíme prosazovat. Stavíme na dalších hnutích, jako je potravinová suverenita, agroekologie, solidární ekonomika. Tyto kořeny jsou zásadní pro to, co KPZ je a nelze ji vytrhnout z tohoto kontextu. Jsme jednotní jako evropské hnutí, ačkoliv je decentralizované a diverzní a nemáme žádné hierarchické struktury a žádné nechceme, a nechceme žádná pravidla a předpisy, ale chceme společně sdílené hodnoty.“

Zveřejňujeme zde deklaraci, která byla přijata na 3. Evropském setkání KPZ 17. září 2016 v Ostravě.

PREAMBULE

Po celé Evropě se sdružují lidé s cílem znovu vzít do rukou rozhodování o tom, jaké bude zemědělství, zpracování a distribuce jídla na našem talíři. Vytváříme proto systémy založené na našich místních komunitách. Chceme mít právo podílet se na utváření našeho potravinového a zemědělského systému, proto spojujeme své síly k prosazení potravinové suverenity.

Je nejvyšší čas řešit katastrofální důsledky průmyslového potravinářství. Jídlo je příliš důležité na to, abychom s ním zacházeli jako s pouhým zbožím. Hnutí Komunitou podporovaného zemědělství (KPZ) přináší praktická a komplexní řešení potravinové krize. Je to mohutné a pestré společenství s jasným společným zájmem. Jeho členové se navzájem podporují při vytváření solidárních, ekonomicky životaschopných a ekologicky udržitelných potravinových systémů. Stovky tisíc lidí po celé Evropě vytvářejí nové postupy a iniciativy, sdružují se v sítích a dokazují tak, že KPZ funguje.

Tato deklarace staví na již existujících dokumentech i zkušenostech a jejím cílem je vytvoření společné základny pro další rozvoj KPZ.

DEFINICE

Komunitou podporované zemědělství (KPZ) je přímé partnerství, založené na vztahu mezi lidmi, konkrétně mezi skupinou spotřebitelů a jedním nebo několika producenty. Rizika, odpovědnost i výnosy se sdílejí na základě závazné dlouhodobé dohody.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY

KPZ není statický model. Je dynamický podobně jako například zahrada: vyvíjí se a roste díky každodenní péči. Jednotlivé skupiny KPZ jsou nezávislé.

Domluvili jsme se na následujících principech, které budou sloužit jako společný základ pro růst hnutí KPZ: 

  • Odpovědná péče o půdu, vodu, semena a další společné statky prostřednictvím agroekologických principů a postupů, uvedených této deklaraci a v deklaraci Nyeleni 2015.
  • Potraviny jako společný statek, ne jako komodita.
  • Zemědělská produkce v přiměřeném lidském měřítku, vycházející z místních podmínek a znalostí.
  • Spravedlivé pracovní podmínky a slušný příjem pro všechny zúčastněné.
  • Úcta k životnímu prostředí a péče o dobré podmínky pro zvířata.
  • Čerstvé, lokální, sezónní, zdravé a různorodé potraviny pro všechny.
  • Rozvíjení komunity prostřednictvím přímého a dlouhodobého vztahu, zahrnujícího sdílenou odpovědnost, rizika i výnosy.
  • Aktivní účast založená na důvěře, vzájemném porozumění, úctě, transparentnosti a spolupráci.
  • Vzájemná podpora a solidarita napříč státy.

SPOLEČNÉ CÍLE

Chceme vybudovat silnou koalici KPZ a jejich národních sítí napříč Evropou. Naše hlavní cíle jsou:

  • Posilovat hnutí KPZ a pomáhat novým skupinám k úspěšnému rozvoji.
  • Umožnit výměnu znalostí a dovedností mezi komunitami v různých zemích.
  • Provádět participativní průzkumy na zapojených farmách a v národních sítích.
  • Podporovat a vzdělávat členy, aby pomáhali rozvíjet hnutí KPZ.
  • Představit výhody KPZ pro celou společnost.
  • Pomáhat komunitám KPZ na mezinárodní, evropské i místní úrovni se zaváděním našich principů.
  • Angažovat se v rozhodování o místních potravinových systémech.
  • Spolupracovat s hnutím za potravinovou soběstačnost a posílit naše vazby na hnutí, která se zaměřují na sociální a solidární ekonomiku.

Jsme občanské hnutí: věříme, že síla KPZ spočívá ve věcné, každodenní práci a v blízkých, osobních vztazích. Spolupacujeme navzájem, s farmáři v našich komunitách i s půdou, která nás živí.

To jsou principy, které nás spojují.

Autor je spoluzakladatel Iniciativy potravinové suverenity

Akce byla  podpořena z prostředků Evropské unie. A spolu-financována Mezinárodním Visegradským fondem. 

Zpět

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode